Aktuality - VZPoura úrazům

Seriál: První pomoc, díl 4.

Seriál: První pomoc, díl 4.

Téma: krvácení

O krvi můžeme mluvit jako o nejcennější tekutině v lidském těle. Organismus dospělého člověka obsahuje v průměru 5-6 litrů této životodárné tekutiny, u dětí je to přibližně polovina, přičemž ztráta krve větší než 1/4 tohoto množství představuje vážné ohrožení života. Dojde-li tedy ke zranění s následkem masivního krvácení, je včasná a účinná první pomoc skutečně otázkou života a smrti. Ve čtvrtém díle našeho seriálu První pomoc se naučíme, jak správně postupovat, abychom dokázali větším ztrátám krve zabránit a zachránit tak život sobě nebo druhým lidem.

Krvácíme dovnitř nebo ven

Krvácením bývá obecně označována ztráta krve z jakékoli části lidského těla. V zásadě můžeme rozlišit dva druhy krvácení: vnější a vnitřní.

K vnějšímu krvácení dochází obvykle následkem bodných, sečných nebo tržných ran, kdy cizí těleso pronikne kůží a poruší celistvost cév. Takové zranění je zpravidla viditelné a lze jej proto i snáze ošetřit.
Vnitřní krvácení bývá naopak způsobeno tlakovým či tupým poraněním, zlomeninou nebo vnitřním onemocněním (např. krvácející žaludeční vředy, onkologická onemocnění atd.) Jeho nevýhodou je, že je zpravidla těžko navenek rozpoznatelné, a může se tak snadno stát, že k poskytnutí pomoci dojde příliš pozdě.

První pomoc!

Ve většině případů ztráty krve si lidský organismus dokáže pomoci sám a krvácení zastaví stažením cév a srážením krve. Vážnější poranění s masivním únikem krve však může při neposkytnutí první pomoci snadno skončit vykrvácením.

Výše popsané rozlišení na vnitřní a vnější krvácení rozhoduje o tom, jakou první pomoc můžete jako laici zraněné osobě poskytnout. To, že došlo k vnitřnímu krvácení, často pouze tušíme podle typu poranění. Vysoká pravděpodobnost vnitřního krvácení existuje u zranění v oblasti hrudníku, břicha a zlomenin pánve či stehenní kosti. V takových případech se snažte zraněného udržet v klidu a teple a okamžitě volejte záchrannou službu (155).

Více můžete sami pomoci zraněnému, jehož krvácení je vnější. Krvácející ránu přikryjte sterilní gázou a pevně zavažte obvazem. Pokud obvaz rychle prosakuje, stlačte ránu rukou nebo použijte tlakový obvaz. Jestliže krvácení přesto neustává, lze použít i širší škrtidlo uvázané nad ránou směrem k srdci. Ihned po poskytnutí nezbytné první pomoci volejte zdravotnickou záchrannou službu.

POZOR!

Jsou-li v ráně zaklíněny cizí předměty, nesnažte se je vyndat, mohli byste krvácení ještě zhoršit.
Snažte se vyvarovat přímého kontaktu s krví! V ideálním případě použijte rukavice. Je-li to možné, ať si zraněný stlačí ránu sám, případně mu pomozte zatlačit přes jeho ruku.

Dárci krve zachraňují životy

Lidem, kteří ztratili velké množství krve, může zdravý dospělý člověk pomoci i tím, že pravidelně daruje krev. Darováním vlastní krve mnohdy druhým skutečně zachráníte život.

Za darování krve vás VZP odmění!

Vážíme si lidí, kteří nezištně darují krev a zachraňují tak životy. Proto naše klienty, kteří alespoň jedenkrát ročně darují bezplatně krev, plazmu nebo kostní dřeň, odměňujeme příspěvkem až 1 000 Kč na:

rehabilitační/rekondiční aktivity lázeňského typu nehrazené z veřejného zdravotního pojištění
vitaminové preparáty pro dospělé zakoupené pro vlastní potřebu v lékárně.

Přečtěte si předešlé díly našeho seriálu:

Seriál: První pomoc, díl 1.

Seriál: První pomoc, díl 2.

Seriál: První pomoc, díl 3.

Zdroje:

ŠTĚPÁNEK, Karel a PLESKOT, Robert. První pomoc zážitkem. Computer Press, a. s., 2009